Přetržený přední zkřížený vaz v koleni (dále LCC) je v současné době jeden z nejčastějších ortopedických problémů, se kterými se u našich psích pacientů setkáváme. Příčinou je většinou dlouhodobý chronický proces na zmíněném vazu, který vaz oslabuje a při ,,nevhodném“ pohybu dojde k částečnému či totálnímu přetržení. V takovém případě nastává akutní velmi bolestivé kulhání na postiženou končetinu, z důvodu nestability kolene.
Přední zkřížený vaz brání předozadnímu posunu v kolenním kloubu. Protože je u psů ,,plocha“ kolenního kloubu (tzv. tibiální plato) jako nakloněná rovina ( pro představu jako ,,svah“) dochází k tomu, že při zatížení končetiny, stehenní kost po ploše sjíždí a pokud tomuto pohybu nebrání zmíněný vaz, dochází k poškozování dalších struktur (menisky, …). Následuje výrazné kulhání z důvodu bolestivosti a končetina se stává prakticky nefunkční. Jedinou cestou k zachování funkčnosti je pouze chirurgické řešení zajišťující stabilizaci kloubu.
Bylo vyvinuto mnoho technik pro řešení prasklého předního zkříženého vazu. Jedná se o metody náhrady vazu až po metody ,,přestavění“ kolene do podoby, kdy je kolenní kloub schopen plně fungovat i bez zmíněného vazu (náhrada vazu, extrakapsulární fixace, CWO, TTO, TTA, TPLO a další modifikace).
Postupem času byly metody postupně selektovány dle vhodnosti k různým typům pacienta a samozřejmě dle jejich efektivity. Aktuálně vychází TPLO celosvětově jako nejúspěšnější chirurgická technika pro řešení prasklého LCC u psa. Jak z hlediska pooperační stability kloubu , univerzálnosti použití ( pro jak trpasličí, tak obří plemena), tak z hlediska pooperačních komplikací (potenciálnímu prasknutí menisku atd)
Jak jsme si popsali výše, dochází vlivem prasknutí LCC k tomu, že kolenní kloub je nestabilní v předozadním pohybu a při zatížení se stehenní kost posouvá/sjíždí po kloubní ploše jako po svahu. Technika TPLO spočívá v tom, že kloubní plochu narovnáme a tím dojde ke stabilizaci tohoto pohybu (nemá kam sjíždět), i když nedojde k náhradě prasklého vazu. Zjednodušeně, kdyby měl náš pacient kloubní plochu v takovéto rovině již od narození, tak by přední zkřížený vaz ani nepotřeboval.
Pro úspěšnost celého procesu je nezbytných několik bodů. V první řadě správná diagnostika. Jedná se o RTG vyšetření v mírné analgosedaci (přispání) pacienta, ze kterého bude vycházet celé naše plánování. Následuje pečlivé zhodnocení pacienta, vhodnosti použité techniky/metody zákroku a již zmíněné plánování samotného TPLO.
Zákrok jako takový je pak otázkou 1-2 hodin na operačním sále a řadí se do kategorie pokročilejších chirurgických technik vyžadujících i značné chirurgické zkušenosti. Neméně je pak zákrok náročný i na samotný průběh operace z hlediska sterility. Kromě výše zmíněného je k technice TPLO zapotřebí poměrně rozsáhlé technické vybavení a instrumentárium. Na našem pracovišti používáme u všech pacientů úhlově stabilní titanové implantáty od renomovaných výrobců.
Potenciální komplikace se vyskytují u všech chirurgických technik. Pokud ale chirurg přistupuje k zákrokům s respektem, dokáže se řadě komplikací vyhnout pomocí svých zkušeností a přístupu. Samozřejmě jsou zde komplikace, které předpokládáme, ale nedokážeme je příliš ovlivnit. Potenciální komplikací TPLO během operace je výraznější krvácení. V rámci pooperačních komplikací může docházet k vzniku otoků, seromů či hematomů.
Protože se jedná o chirurgickou metodu využívající implantáty, můžeme se ojediněle zvláště u obřích plemen setkávat se selháním implantátu z důvodu infekcí či přetížení a následným prasknutím.Vznik těchto komplikací je ale úměrný s tím, jak pečliví jsou majitelé v pooperačním managementu (klidový režim, lízání rány a následná infekce, atd)
Pooperační management je naprosto stěžejní pro dobré výsledky této techniky. Chirurg může zákrok provést sebelépe, ale pokud bude nevhodná pooperační péče, může být bohužel celý výsledek zmařen.
Na našem pracovišti dbáme na dobrou informovanost klienta, proto s Vámi vždy vše probereme tak, aby Vám bylo vše jasné. Hlavním cílem pooperační péče je včasné zhojení rány a měkkých tkání, zhojení kostí a brzký návrat do normálního života. Pacienti po prodělaném TPLO většinou již záhy po operaci na končetinu našlapují, ale klidový režim je potřeba po dobu cca 8 – 10 týdnů . Jedná se o omezení skákání a nekontrolovatelného pohybu (pes funguje pouze na vodítku). Dále se musí ohlídat samotná rána a to hlavně z hlediska lízání. Pro nejlepší výsledky je velmi doporučitelná i fyzioterapie, která se již v dnešní době stala pro klienty velmi dobře dostupnou.
Za cca 8-10 týdnů od zákroku je proveden kontrolní rentgen a pokud je vše v pořádku, můžeme pacientovi postupně dopřát volnost pohybu.